A máme tady Pamelu. Já sice úplně nevím, komu jinému by se tohle prsaté jméno mohlo líbit, ale Pamela tady s námi musí zůstat. Akorát že budeme muset vyhodit Pavlu. Pavla prý přináší smůlu. Nebude Pavla, bude Pamela.
Mluvím jen o jménech. Lidé zůstávají.

Já v tom tvym blogu nechci být Pavla, ja jsem Pavlína vole.
To je jedno ne?
Pavla přináší smůlu. Pavla Suchá taky umřela. Chci být Pamela.

Při pohledu na to jméno mě napadá jedinné. Kozy, prsa, dudy a já nevím jak se tomu ještě jinak říká. Něco, co by mohlo být opticky spojený s tímhle jménem na sobě nosíme já a Petra. Pavlína tam nic nemá. Vlastně doslovně.

Co děláš v tý vodě tak dlouho?
Hledám kozu. Vypadla mi z plavek a uplavala. Jo, tady je.

Vlastně jí tak trochu závidím. Já a moje prsa, to je celoživotní kapitola a ne moc veselá.Moc velká a všude na očích. To co já s sebou tahám se prostě neschová. Už,už jsem o ně mohla přijít....a sakra, zase ne. Rouhám se. Někomu se uříznutím kozy hroutí život. Mě se hroutí jen před skříní každý den s otázkou, co na sebe, protože 85H prostě jen tak nikam nenarvete.

Možná proto mi to daly sežrat a přitáhly domů ten nádor.
Kozy jedny....